Tymiánová

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je rostlina z čeledi hluchavkovitých. Jedná se o druh rodu mateřídouška (Thymus), pocházející ze Středomoří. Na rozdíl od našich domácích druhů mateřídoušky má dřevnatějící lodyhy.

Jedná se o nízký polokeř vysoký 20–30 cm. Zespodu dřevnaté lodyhy jsou hustě obrostlé drobnými čárkovitými listy. Tymián začíná kvést v květnu a kvete až do září. Poté, aby tymián nezvadl, ostříhají se odumřelé květy. Plody jsou čtyři vejcovité tvrdky.

Původní areál se nacházel ve Středomoří, odtud se pěstování rozšířilo i do střední a východní Evropy, zde se však musí přezimující kultury chránit před zimou. Existuje mnoho typů tymiánu s rozličnou vůní – citrónovou, pomerančovou – podle složení silice.

Působí proti průjmům, nadýmání, při zánětech zažívacího traktu. Mírní i kašel, obecně působí protizánětlivě. Tymián je jedna z nejsilněji působících rostlinných antiseptických drog, účinná proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Díky svým účinkům lze tymián využít při léčbě nachlazení, kašle, bolestí v krku, infekcích v ústech. Je vynikajícím dezinfekčním prostředkem pro plíce. Dá se použít v inhalacích, jako ústní voda či kloktadlo. Pomáhá také při infekcích močových cesta a močového měchýře, účinkuje také jako diuretikum. Stimuluje produkci bílých krvinek čímž zvyšuje odolnost organizmu. Stimuluje krevní oběh. Čerstvou nať lze použít na poštípání hmyzem.

Tymián je koření, tvořené sušenými větévkami s listy a květy, nebo odrhnutými listy tymiánu obecného. Sklízí se nať v létě po začátku kvetení.

Využívá se i v kosmetickém průmyslu (ústní kosmetika) a v aromaterapii. Je to koření Španělska, Francie, Itálie, Řecka, ale i Albánie a Balkánu.

Jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto by se k jeho použití hlavně ve formě čaje mělo přistupovat s mírou. Nejlépe působí ve formě kloktadel, koupelí (působí výborně na regeneraci buněk pleti) a jako koření do různých jídel (zlepšení trávení, proti nadýmání)