Skautský areál Prknovka

Na severozápadě obce, na katastrální hranici MČ Praha - Kolovraty a MČ Praha - Uhříněves se nachází 5,5 ha pozemek Prknovky. Za minulého režimu využívala pozemek s objekty svazácká organizace, po revoluci o něj požádala Skautská organizace, s cílem vytvořit zde Mezinárodní skautskou základnu. První mezinárodní tábor proběhl o prázdninách roku 1994, kdy zde pobývala skupinka Francouzů a dvě skupiny španělských skautů. Za jejich pomoci byl pozemek oplocen a vystavěn stálý tábor. V letních měsících je areál využíván k táboření jednotlivých skupin z celé Evropy, mimo sezónu sem přijíždějí na víkendy čeští skauti a pomáhají přiložit ruku k dílu a po krůčcích zvelebují celý areál Prknovky. Mimo to se v Prknovce konají v průběhu roku různé závody, soutěže a kurzy a od září 2002 využívá zdejší klubovnu k práci 37. oddíl skautů a skautek Praha. Zázemí areálu tvoří vila a stodoly.
Ve vile se nachází byt správce, kancelář, hostinský pokoj, příz emí je určeno pro využití skautů (klubovny, společenská místnost…). Zatím chátrající stodoly jsou určeny k rekonstrukci, po níž v nich vznikne kuchyň, bezbariérové sociální zařízení, letní a zimní jídelna, zimní ubytovna, klubovna a sociální zařízení. Celý areál se buduje bezbariérově - pro pobyty integrovaných dětí. Proto například polovina chatek, které jsou v areálu vystavěny, byla vybudována tak, aby v nich mohl vždy pobývat jeden zdravý a jeden handicapovaný člověk. Do současné doby bylo v areálu proinvestováno přes 5 200 000,- Kč, a to především díky prostředkům od obce a od zahraničních skautských organizací. O skautskou základnu Prknovka se celoročně obětavě stará pan Václav Šebek se svou paní a svou prací a přístupem dělají naší městské části dobré jméno nejen v naší republice, ale i v zahraničí. Za to vše jim patří naše velké uznání a dík.
Během letošních prázdnin pobývalo ve skautském areálu Prknovka mnoho skupin skautů ze západní Evropy. A tak během léta potkávali v obci kolovratští občané skupinky skautů z Belgie, Německa, Polska, Španělska, Švédska, Finska, Holandska a Anglie. Každá skupina pobývala v Kolovratech v průměru 10 dní a každou tvořilo průměrně 14 osob.
Jednoho srpnového rána navštívila redakce Kolovratského zpravodaje skautský areál Prknovka a vyzpovídala zde tábořící anglické skauty.

Z jaké části ostrovů pocházíte?
Naše skupina pochází z města Wallington, které se nachází 15 kilometrů jižně od Londýna. Kontakt na kolovratskou skautskou základnu jsme měli přes konferenci TWITOCO, která se u Vás uskutečnila v dubnu letošního roku.

Byli jste již někdy v České republice?
Ve Vaší zemi jsme poprvé. Každý třetí rok vyjíždí naše skupina na tábor do jiných zemí – navštívili jsme tak například Dánsko, Holandsko, Skotsko. Příští pobyt připravujeme ve Francii. Návštěva zemí se vlastně točí v rámci těch měst, která se účastní tohoto projektu, která podepsala protokol o spolupráci.

Která místa Vás při toulkách po naší republice nejvíce zaujala?
Velmi se nám například líbilo v Českém ráji, v Koněpruských jeskyních, na Karlštejně a největší dojem na nás udělalo Vaše hlavní město, kde kromě památek jsme navštívili také zoologickou zahradu. Máte u Vás moc nádhernou přírodu a památky. Velký přínos však měla návštěva České republiky pro naše děti, které se již ve svém věku seznámily s jinou kulturou a jinou mentalitou lidí.

A jak Vám chutnala česká kuchyně?
Smích. Jedním slovem vynikající. Dvakrát jsme byli na jídle na Kolovratské rychtě a velmi nám všem v příjemném prostředí chutnalo. Jediný malý nedostatek, který trochu stěžoval náš výběr, byly chybějící jídelní lístky v angličtině. Také jsme ochutnali Váš národní pokrm – knedlíky a moc jsme si na nich pošmákli.

Jaký nejhorší a nejhezčí zážitek si od nás odvážíte?
Jediným záporným dojmem bylo naše chycení revizorem v MHD, kdy si po vstupu do vozidla neoznačili ihned všichni jízdenku, a tak jsme byli vzápětí o 800 Kč lehčí. Naopak naší nejsilnější vzpomínkou zůstane návštěva stránčického dětského domova, kde se naše děti setkaly s dětmi, které nemají takové štěstí vyrůstat v rodinách nebo mají nějaký zdravotní handicap. Naši skauti nakoupili dárečky a obdarovali jimi stránčické děti. Byl to pro nás moc krásný a přínosný den.

A jak probíhá život zde v kempu?
Vaříme si zde sami, děti jsou rozděleny do skupin, jedna skupina se celý den stará o shánění dříví, druhá skupina o přísun vody, třetí skupina o vaření a čtvrtá skupina o mytí nádobí. Vaří se v centrálním stanu, připravujeme si naše speciality, třeba porridge (čti poridž, ovesná kaše), ale rádi také zakousneme housku se šunkou či paštikou.

Můžete nám trochu přiblížit současnou skautskou organizaci?
V Anglii v současné době působí asi 600 tisíc skautů, na celém světě toto číslo přesahuje 6 milionů. Skautské hnutí se za poslední dobu velmi změnilo. Dříve musely děti skládat testy a zkoušky, aby se mohly stát členy, dnes je snaha skautské hnutí otevřít všem zájemcům. I naše uniformy se změnily. Dříve se nosily krátké kalhoty, dnes naopak nosíme dlouhé kalhoty a již nenosíme klobouky. Jediné, co zůstalo, jsou šátky, každá skupina má svůj šátek, naše wallingtonská nosí černý, patříme totiž k jedné z nejstarších skautských skupin ve Velké Británii. Každá věková skupina má jinak barevnou košili. I vztahy mezi mladými lidmi a vůdci jsou demokratičtější, než to bývalo. Obecně se dá říci, že to ve skautském hnutí spěje k lepšímu, prosazuje se větší otevřenost. Co se však nemění, je základní myšlenka skautingu: služba Bohu, služba lidem, služba sama sobě (vzdělávání, získávání dovedností…)
I ve skautingu jdeme však s dobou. Dnes se již například moc nepoužívá morzeovka, naopak děti se učí pracovat s počítači, mobily a další novodobou technikou.
Dnes se do skautského hnutí přijímají i dívky, což je další pozitivní změnou. U nás v Anglii se vytváří jak smíšené oddíly, tak i čistě vyloženě dívčí organizace. V Holandsku působí smíšené organizace, ale například ve Francii jsou stále ještě skauti rozděleni na dívčí a chlapecké organizace.

Na závěr jsme položili dvě otázky čtrnáctileté Amily:
Jak dlouho jsi skautkou?
Ve skautu jsem 4 roky, hraji ve skautském orchestru na trumpetu. Ve skautu bych chtěla zůstat určitě do 18-ti let, pak uvidíme, ráda bych totiž šla studovat na univerzitu.

Co se Ti u nás nejvíce líbilo?
Nejvíce se mi líbila Praha a nakupování v malých krámečcích. Určitě se do toho krásného města ještě někdy vrátím.

překladatelka Kateřina Musilová
Zdeňka Musilová
Václav Šebek