Kolovraty jako „dobrá adresa“ z hlediska tradičních hodnot

Nedávno se v Mladé frontě objevilo celostránkové pojednání na téma “dobrá adresa”. Píše se tam o devíti mimopražských sídlech v Česku, v nichž mají lidé pocit většího pohodlí, prestiže a bezpečí. Autor v úvodu připomíná, že lokalit s označením „dobrá adresa“ bylo donedávna jen několik. Tradičně k nim patřily prvorepublikové luxusní vily na pražské Hanspaulce nebo příměstské letní a víkendové rezidence v Černošicích či Jevanech. Zároveň však připomíná, že mnozí lidé dnes už nacházejí své “dobré adresy” jinde, desítky a mnohdy i stovky kilometrů od metropole.
V uvedeném článku mě zaujala i snaha o rámcové vymezení hlavních znaků dobré adresy. Autor přitom sice vyšel jen z názorů zkušeného pražského realitního makléře, ale i přesto je pětice stanovených znaků přinejmenším velmi pozoruhodná. Na první místo se dostal požadavek na polohu mimo dosah městského ruchu v klidu a v neponičené přírodě. S tím pak samozřejmě souvisí i předpoklad čistého ovzduší a nezbytného pocitu bezpečí. Na druhém místě je požadavek dobré dopravní dostupnosti do blízkého velkého města. Třetí pozici zaujala základní vybavenost. To znamená, že vedle základního napojení stávajících i nových domů na vodu, elektřinu, kanalizaci a plyn je rovněž předpokládaná úroveň místních služeb, kulturních a rekreačních zařízení (pošta, lékaři, škola, školka, obchody, řemesla, restaurace, knihovna, kulturní středisko, tělocvična, posilovna a jiná sportovní zařízení). Na čtvrté pozici se kupodivu a k mému velkému překvapení a potěšení objevil požadavek, aby v dané lokalitě byly významné a přitažlivé stavby z minulosti čili památky. Pátým atributem pak bylo čistě propagační a prestižní přání, aby tam bylo sídlo známé osobnosti.

Investice do památek se vrátí

Co k této zajímavé pětici atributů “dobré adresy” dodat z hlediska našich pražských Kolovrat jako příjemného domova? Vedle dobře známého povzdechnutí nad častým stavebním neklidem, notně poničeným tokem Říčanky a četnými projevy vandalů a různých pobertů nakonec ale vždy stačí zajet do nedalekého centra naší metropole a člověk je hned vyléčen a velice rád se zas vrací do klidných a příjemných Kolovrat. Snad určité zadostiučinění pociťuji nejen za sebe, ale i za kolegy ze spolku Kolowrat, když slyším z úst realitního makléře o významu historických památek a tradic pro dotváření “dobré adresy”. Do povědomí se přitom dere povzdechnutí a pousmání nad tím, jak autor nedávno vydané a objevné publikace o pozoruhodném místním kostele sv. Ondřeje dlouho hledal podporu k jejímu vydání, s jak lehkým srdcem předtím došlo k demolici barokní sýpky v areálu bývalého zemědělského dvora a přitom se možná jednou v obci bude obtížně budovat víceúčelové kulturní středisko. To v nedaleké Dubči si svůj Špýchar dokázali lépe ohlídat a nyní se s ním pyšní jako s víceúčelovým kulturních centrem a mají v něm dost místa i na výstavní síň. Podobně si Uhříněves nezbourala část cukrovaru a dnes v ní má dostatečné prostory pro knihovnu, muzeum a galerii.
Rovněž nedávný rok oslav slavného výročí 800 let Kolovrat a jeho náročná příprava byly v tomto smyslu velice výmluvné. Pro mnohé organizátory i nemnohé autory výpravné a kvalitní výroční publikace je nanejvýš potěšitelné, že se potvrzuje názor, že nemalé prostředky investované obcí, sponzory a inzerenty se v budoucnu zúročí mimo jiného i zvýšeným zájmem o místní reality a podnikatelské aktivity. V tomto smyslu by se tedy již neměla opakovat situace, kdy v samostatné pětistránkové výroční příloze o naší městské části z května 2005 ve Večerníku Praha nebyla ani zmínka o žádné z místních památek, natožpak o kostelu. Jako bychom zde nic takového neměli. Přitom tam byla náležitá a zasloužená pozornost mimo nezbytné reklamy věnována nejen místním kulturním a sportovním aktivitám, dobrovolným a zájmovým sdružením a spolkům, škole a školce, ale i dálničnímu okruhu.

Světec se snad dočká opravy

Naproti tomu je však třeba vedle uvedených publikací o historii kostela i všech tří obcí na území naší městské části vyzvednout příkladný zájem představitelů obce o nezbytné opravy kostela sv. Ondřeje v Kolovratech i kostela sv. Martina v Lipanech, o vybudování kamenné stély s pamětní deskou v místech kolovratské tvrze a hospodářského dvora, o pečlivé odborné zrestaurování, přemístění a parkové zkrášlení starobylé zvoničky na bývalé návsi Tehoviček. Rovněž je potěšitelná snaha o umístění informačních skříněk u hlavních místních památek a významných objektů, k čemuž autoři výroční publikace již nabídli pomoc při vytváření vhodných textů s obrázky. Tyto vkusné skříňky s texty rozdílné úrovně či ještě bez nich jsou dosud umístěny u zvoničky, na hasičské zbrojnici, na škole, u kostela sv. Ondřeje a sv. Martina, u sochy sv. Donáta a u nového hřbitova. Členové spolku Kolowrat k nim ještě navrhují skříňky u kamenného památníku s deskou v Mladotově ul., u kolovratského mlýna, na původní návsi Kolovrat nejlépe před hostincem U Boudů a rovněž u odpočivadla na Staré císařské cestě směrem k Benicím. Výše uvedené aktivity členů spolku Kolowrat, směřující k objasnění a propagování slavné historie, cenných památek a dalších místních materiálních i duchovních tradičních hodnot, dosud nacházely pochopení u bývalého starosty a podporu u pracovníků Infocentra. Po nedávné volbě nového zastupitelstva je potěšitelné, že se i nadále počítá s péčí o tradice a historii obce.
Památná a cenná barokní socha sv. Donáta, patrona rolníků, se spolu se starobylým kostelem sv. Ondřeje dostala do seznamu státem chráněných památek. Je jistě potěšitelné, že se dostala rovněž do názvu i loga nedalekého dokončovaného sídliště. Proto by bylo chvályhodné, kdyby investoři spolu s majiteli nových bytů a domů projevili rovněž zájem o nezbytnou odbornou opravu vzácné a notně již poničené památky. Tuto náročnou akci by v nezbytné součinnosti s památkáři mohla zajistit obec. Bylo by totiž nedůstojné, kdyby se u nového sídliště nacházelo zanedbané a poškozené torzo světce, jehož jméno i symbolická záštita byly komerčně použity.

Historie dotváří hodnotnou adresu

Závěrem je možno konstatovat, že naše městská část Praha - Kolovraty může dobře naplňovat základní předpoklady pro příjemný domov i „dobrou adresu“ nejen z hlediska dopravní dostupnosti, základní občanské vybavenosti a bezpečnosti, ale rovněž z neméně zanedbatelného požadavku na klidné bydlení v zatím relativně čisté přírodě a v lokalitě se starobylou historickou pamětí a s řadou opravdu cenných památkových objektů. O známé osobnosti tu rovněž nemáme nouzi. Kolik z vás však vidělo nebo slyšelo náš zcela funkční tunový renesanční zvon s reliéfem sv. Prokopa a Panny Marie z roku 1546? Je však potěšitelné, že mnozí zájemci využili několika prohlídek jeho mohutného více než čtyřsetletého trámového závěsu v podkroví mohutné zvonice. Přitom mnohá tajemství možná ještě skrývá podvěžní márnice, kde se od 14. století nacházelo kněžiště původního gotického kostela a kde se dá rovněž předpokládat i torzo jeho případného menšího románského předchůdce. Žijeme totiž v lokalitě, jejíž osídlení nebylo přerušeno po více než 900 let a jejíž nejstarší sídelní tradice se datuje přinejmenším od starých Keltů a trvá patrně již čtvrté tisíciletí. Nepřispívá to rovněž k lepšímu pocitu stabilního domova a hodnotné adresy?!

PhDr. František Dudek CSc.