PF Střemchová jasenina

     
Stručná charakteristika
Jasanový nebo olšovo-jasanový luh širokých rovinatých niv menších řek a potoků vázaný na glejové půdy s pomalu proudící podzemní vodou v pahorkatinném, zřídka až podhorském stupni. 
   
Struktura a druhové složení
Na stavbě porostů této asociace se velmi výrazně podíleji druhy stromového, keřového a bylinného patra ( obr. 25 a 26); role mechového patra je většinou zanedbatelná. Dominantní dřevinou střemchových jasenin na území Prahy je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ve vlhčím křídle asociace převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa). Téměř pravidelně bývá přimíšen dub letní (Quercus robur), popř. střemcha hroznovitá (Padus avium), řidčeji javor mléč (Acer platanoides) nebo lípa srdčitá (Tilia cordata). Druhově velmi pestré keřové patro tohoto společenstva bývá velmi silně vyvinuto, jeho pokryvnost přesahuje většinou 50 %. Nejvyšší stálosti a dominance zde dosahuje střemcha hroznovitá, brslen evropský (Euonymus europaea), meruzalka srstka (Ribe,}' uvacrispa), jasan ztepilý a bez černý (Sambucus nigra). Časté jsou též javor klen (Acer pseudo-platanus), javor mléč (A. platanoides), meruzalka červená (Ribes rubrum), svída krvavá ( Cornus sanguinea), líska obecná ( Corylus avellana) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Také bylinné patro je druhově velmi pestré. Jeho nejdůležitějšími prvky jsou druhy svazu Alno-Ulmion, řádu Fagetalia a průvodní nitrofilní druhy. V mechovém patře tvoří jen zřídka větší skupiny měřík čeřitý (Mnium undulatum). Diferenciálními druhy asociace jsou válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum), z dřevin brslen evropský, meruzalka červená a rn. srstka.  
   
Rozšíření a výskyt
Střemchová jasenina je častým společenstvem rovinatých nivních poloh České křídové tabule a Pražské plošiny. Byla rovněž doložena z Českomoravské vrchoviny, Orlického podhůří a okrajové zóny Chřibů. Před intenzívním odlesněním širokých údolních niv byla tato asociace patrně dosti častá v pahorkatinném stupni celé České vysočiny.
Na území Prahy se se střemchovou jaseninou často setkáváme zvláště v ploché východní části. Provází široké nivy Botiče, Rokytky, Říčanského potoka a řady dalších potoků. Byla rovněž mapována v plochých depresích kolem Písnice, Cholupic, Šeberova, Hrnčíř, Vinoře, Satalic, Počernic i v odlesněné nivě severozápadně Radotína na kontaktu s vltavským údolím. Nejlépe zachované porosty jsou v současné době obhospodařovány jako bažantnice (Obora u Uhříněvsi, Satalická a Cholupická bažantnice).