Odvození jména od vyvráceného kola

V roce 1973 můžeme číst v rubrice Kronika ve Zpravodaji Kolovrat úsměvný pokus o připomenutí staré erbovní pověsti. Jeho anonymní autor nebo spíše autorka přitom zachází s historickými fakty zcela libovolně. V jejím podání Kolovraty přešly kolem poloviny 14. století z majetku pražských kupců a peněžníků Rokycanských do držení smyšleného pána z Janoviců, který v místech dvora prý vystavěl hrad a přijal jméno z Kolovrat. O hradu píše, že byl obehnán kamennou zdí, která se zachovala u dvora, a byl obklopen příkopem a hustým porostem. V jejím podání vedla k jeho těžkým dubovým vratům hrubá kamenitá cesta. Krásnou a jemnou manželku hradního pána, jež prý pocházela z rodu Rokycanských, označila autorka jako hraběnku z Janoviců, ačkoli se v té době česká šlechta dělila pouze na pány a rytíře a říšské tituly se u nás uplatnily až mnohem později. Smyšlené hraběnce se narodili synové Ondřej a Janoš. S malými dětmi prý podnikala četné výlety v kočáře do hustých okolních lesů aniž by jí vadilo, že byly plné kanců, medvědů a jiné divoké zvěře. Jednoho slunného letního dne málem skončil jeden z výletů tragicky. Hraběnku s mladším synem Janošem totiž při návratu zastihla silná bouřka. U Viniček nevydrželo zadní kolo kočáru prudký náraz na velký kámen a vyvrátilo se. V tu chvíli udeřil blesk do vysokého dubu u cesty, ulomil těžkou větev, která se zřítila těšně před povoz. Hraběnka si s hrůzou uvědomila, že jim vlastně nehoda s kolem zachránila život. Na památku této události pak prý bylo vyvrácené vozové kolo umístěno do erbu pánů z Kolowrat. Do stejného soudku místních báchorek patří i tvrzení, že se Kolovraty dříve psaly s měkkým i, což mělo potvrzovat historku o vzniku pojmenování podle vyvráceného kola.