Již 30 let jsou Kolovraty součástí hlavního města Prahy

Kolovraty, do roku 1974 samostatná obec na vnějším okraji Prahy, s vlastním předsedou Místního národního výboru a zastupitelstvem obce, žijící poklidným životem venkovské obce, zaznamenaly významnou událost. 1. července 1974 se stala  naše obec zákonem č. 31/1974 Sb. součástí hl. m. Prahy. Tak vznikla nová městská část Praha - Kolovraty. Naše městská část jako součást Prahy se začala řídit předpisy a vyhláškami platnými pro hl. m. Prahu. V tomto příspěvku se soustředím na územní rozvoj, na územní plán Prahy (ÚPn).
Do roku 1974 se rozvoj naší obce řídil Územním plánem pražské středočeské aglomerace zpracovaným v roce 1971. V tomto plánu byly Kolovraty ještě mimo území Prahy, bez významnějšího rozvoje. Současně se připravoval nový Směrný územní plán hl. m. Prahy, který byl schválený v roce 1976. V tomto ÚPn  byly Kolovraty zahrnuty, a to s podstatným rozvojem. Zástavba v prostoru Uhříněves, Kolovraty, Říčany, Úvaly byla navržena jako nová rozvojová oblast - jako nové město - se samostatnými úřady, nemocnicemi, školami včetně vysokých, soudy a další bohatou občanskou vybaveností. Na tento záměr proběhla  urbanistická  soutěž, která záměr ověřovala a upřesňovala. Kolem návrhů proběhla široká publicita s názory pro i proti návrhu. Návrh výstavby nového města byl odložen pro finanční a časovou náročnost a s námitkou záboru velkých ploch nejhodnotnějších zemědělských půd.
Za rozsáhlých diskusí o nově navržených, výhodně zastavitelných pozemcích, ale pozemcích zemědělsky ekonomicky obdělávaných, v diskusích o alternativních trasách dálničního okruhu kolem Prahy, o rozšíření výstavby Západního Města, a dalších nekonečných námětů, byla zahájena příprava nového ÚPn. Plán měl zohlednit kladné připomínky, které vznikly v široké diskusi nad vypracovanými urbanistickými studiemi  i připomínkami ke stávajícímu ÚPn.  Poznatky z pořizování ÚPn, zvláště větších měst s prudkým rozvojem, ukazují, že ÚPn je třeba novelizovat nejméně každých 10 - 15 let.
V roce 1986 vznikl nový Územní plán hl. m. Prahy. Tento již nepředpokládá tak intenzivní rozvoj území, ale naopak upřednostňoval obnovu, dostavbu a modernizaci existujícího bytového fondu. V nastávajícím období se stále zřetelněji projevovala slábnoucí politická i hospodářská moc stávajícího režimu.
Po společenských a hospodářských změnách po roce 1989 docházelo i v územním plánování k uvolnění disciplíny, k odmítání jakéhokoliv plánování. Brzy se však ukázalo, že tak velký územní celek, jako je Praha musí mít také nějaký řád, kterým se bude výstavba řídit. Tento řád musí ale odpovídat novým podmínkám a novým politickým názorům. Za této situace bylo rozhodnuto brzy zpracovat, za významné pomoci zejména britských architektů a urbanistů, nový „Strategický plán hlavního města Prahy", který by objasnil dlouhodobý rozvoj města možná i na další století. Současně byly zahájeny práce na novelizaci urbanistické koncepce. Bylo jasné, že celospolečenské změny roku 1989 přinesly nový, odlišný pohled na utváření města a jeho funkční strukturu. Byl vznesen požadavek na náhradu obtížně použitelného ÚPn z roku 1986. Doba na pořízení nového ÚPn je dlouhá minimálně 4 roky, proto bylo hledáno schůdnější řešení, aby nebyl paralyzován ani omezen územní rozvoj města. Bylo rozhodnuto zpracovat nový ÚPn ve dvou etapách.
První etapa ÚPn byla zpracována pod názvem „Plán využití ploch - stabilizovaná území“. Ten byl urychleně zpracován a vydán v roce 1994. Tento plán vytvořil mezietapu, která alespoň v některých místech dávala jasné funkční regulativy pro výstavbu, a tím umožňovala potřebný rozvoj. Naopak určoval místa, na kterých je koncepce neujasněná a výstavba není normálně možná.
Stabilizované plochy území jsou takové, kde je funkční využití vyjasněno. Jedná se převážně o území se stávající zástavbou nebo o místa, na která byla zhotovena a schválena nezpochybnitelná územní dokumentace. Stabilizované plochy v této etapě ÚPn zaujímaly cca 65 – 70 % z celkové plochy města.
Nestabilizované plochy jsou takové, na kterých nelze provádět výstavbu trvalými stavbami nebo stavbami, pro které je vydán omezený režim využití. K této grafické dokumentaci byla  vydána vyhláška hl. m. Prahy, která členila a také popisovala  jednotlivé plochy dle možnosti jejich využití. Tento plán využití ploch byl poprvé zpracován počítačovou formou včetně vytištění na elektrostatickém plotru.
Dne 24. 2. 1994 byl tento ÚPn – „Plán využití ploch, stabilizovaná území" schválen Zastupitelstvem hl. m. Prahy a zároveň zrušena platnost stávajícího ÚPn - 1986. V tomto období probíhal velmi čilý ruch v oblasti územního plánování.
Současně byly zpracovávány následující dokumentace, které byly koordinovány:
1)  Strategický plán hl. m. Prahy - jako dlouhodobá výhledová strategie rozvoje
2)  Přechodný ÚPn - Plán stabilizovaných území města
3)  Územně-hospodářské zásady /ÚHZ/ pro konečný ÚPn hl. m. Prahy
4)  Územní prognóza pražského metropolitního regionu - v tomto materiálu mělo být koordinováno území hl. m. Prahy s územím Středočeského kraje
Na základě ÚHZ a s přihlédnutím k rozpracované územní dokumentaci byl zpracován koncept ÚPn a 30. 6. 1995 předložen ke schválení. Zastupitelstvo hl. m. Prahy materiál schválilo a v listopadu vydalo „Souborné stanovisko". Práce na dokončení druhé etapy ÚPn mohly pokračovat. ÚPn byl zpracován s časovým horizontem do roku 2010. Po dokončení byl nový ÚPn předložen Zastupitelstvu hl. m. Prahy ke schválení, to ho na svém zasedání dne 9. 9. 1999 schválilo a dne 26. 10. 1999 vydala RZHMP Vyhlášku o závazné části ÚPn sídelního útvaru hl. m. Prahy. Účinnost vyhlášky a schváleného ÚPn byla stanovena od 1. 1. 2000.
Součástí tohoto ÚPn je samozřejmě i řešení rozvoje naší MČ. V tomto plánu snad poprvé je celý prostor kolovratského katastru rozčleněn na plochy se závazným určením jejich možného využití do roku 2010. Jsou zde plochy pro rozvoj obytného území, plochy pro výrobu a služby, plochy pro veřejnou vybavenost, pro sport a rekreaci, technickou vybavenost i široké plochy pro různé  druhy zeleně. Součástí je samozřejmě řešení dopravy, všech inženýrských sítí a další povinná řešení ÚPn. Ve zkratce se dá říci, že prostory kolem „Černokostelecké" komunikace (I/2) jsou určeny pro služby, obchod a nerušící výrobu, pásem parkové zeleně je chráněna zóna nového i stávajícího bydlení. Na jižní straně je soustředěna zóna sportovně - rekreační. Jsou zde soustředěny sportovní plochy, plochy rekreační zeleně i lesní plochy. V dopravním řešení jsou na východě i na západě navrženy nové „obchvatné" komunikace procházející mimo soustředěnou zástavbu. V Lipanech je částečně doplněna obytná zástavba, zdůrazněna a chráněna plocha zeleně kolem potoka.
Taková tedy byla a je závislost na Územním plánu hlavního města Prahy od doby připojení obce Kolovraty a Lipan k hlavnímu městu v roce 1974.

Ing. Jaroslav Břečka