Zakončení cyklu přednášek vydáním publikace o kostele sv. Ondřeje

Členové historické skupiny dobrovolných místních pracovníků, kteří přikročili k založení Spolku Kolowrat, uskutečnili pod záštitou starosty naší městské části a pod vedením PhDr. Františka Dudka, CSc. sérii 6 přednášek na téma Kolovraty v běhu osmi staletí: od mýtů k faktům. Konaly se v místním infocentru za pravidelné účasti 40-50 posluchačů, kteří se aktivně zapojovali do přínosných debat. Přednášky s diskusemi byly jedním z mnoha příspěvků Spolku Kolowrat k oslavám výročí 800 let Kolovrat. Početní zájemci se na nich seznámili s místními bájemi a pověstmi, s polohou Kolovrat na starobylé solné a stříbrné stezce, s otazníky kolem daru pana Mladoty na listině s datem 1205, s problematikou kolovratských poplužních usedlostí s dvorcem a tvrzí předků slavného českého rodu pánů z Kolowrat, se složitým klubkem jejich příbuzenských vztahů, s jedinečností místního názvu a jeho neuvěřitelném původu, se starou místní tradicí pěstování a zpracování vinné révy. Posluchači se dověděli mnoho nového rovněž o podobě a poloze tvrze a poplužního dvora v Kolovratech i o nejstarších selských usedlostech a jejich držitelích v Kolovratech, Tehovicích a Lipanech.
Cyklus přednášek byl 19. května 2005 završen slavnostní prezentací a křtem šedesátistránkové publikace ing. Jaroslava Břečky s názvem Kostel sv. Ondřeje v Kolovratech. Tento tisk vydal Spolek Kolowrat u příležitosti oslav výročí 800 let od prvního písemného dokladu o Kolovratech. Slavnostní prezentaci uvedl dr. F. Dudek a Jiří Missbichler pak vtipně a nápaditě představil autora jako známého a zasloužilého místního rodáka, jehož předkové patřili mezi první kolovratské volené starosty a zkušené hospodáře. Poté byla knížka symbolicky pokřtěna šumivým sektem a přitom jí bylo popřáno, aby se brzy dočkala objemnějšího bratříčka v podobě výroční publikace o dějinách obcí na území naší městské části. Na zdar uskutečněného edičního počinu i dalšího záměru si pak účastníci připili moravským červeným.
Následovala přednáška autora publikace, v níž posluchače seznámil s historií kolovratského kostela v jednotlivých slohových obdobích. Nevynechal ani dobu románskou, v níž se existence malého místního kostela zatím pouze předpokládá. Pokračoval přes období gotické, kdy byl vybudován v Kolovratech výstavnější kostel než v Uhříněvsi či jinde v okolí. Náš kostel se navíc mohl pochlubit i postranní kaplí sv. Prokopa, v jejímž oltáři byly uctívány ostatky tohoto zemského patrona. V období renesance byl kostel nejen dvakrát opraven, ale byla k němu přistavěna velká zvonice pro dva nové zvony. Větší tunový zvon z roku 1546 se kupodivu zachoval. V barokním období došlo roku 1767 ke generální přestavbě, po které se bohužel z původní gotické stavby zachovalo pouze kněžiště s lomeným dveřním portálem v přízemí nové zvonice. Nenávratně přitom zanikla sakristie s prokopskou kaplí, věž a velká zvonice. Osa lodi nového kostela byla posunuta o devadesát stupňů a kněžiště orientováno k severu. Dílčí stavební úpravy byly provedeny ještě roku 1860.
Ing. Břečka se rovněž zmínil o tvůrci zachovaného zvonu a seznámil posluchače se současným interiérem a mobiliářem kostela. Z něho jsou významné zejména obrazy sv. Marie Magdalény a sv. Jeronýma z okruhu Petra Brandla (v publikaci je na str. 17 a 31 nedopatřením uveden jeho současník a sochař Bendl), varhany z poloviny 19. století a oltářní obraz sv. Ondřeje od Jakuba Husníka z roku 1861.
V neděli 22. května uspořádal Spolek Kolowrat hojně navštívenou prohlídku kostela a zvonice. Její zahájení bylo oznámeno velebným zvukem velkého zvonu z roku 1546. Účastníky s potěšením přivítal pan farář P. Jan Gerndt, který zajistil krásný hudební úvod malým varhanním koncertem v podání pana Jakuba Janšty. Přitom jsme ocenili i kvalitu starých varhan a výbornou akustiku zdejšího svatostánku. Po stylovém hudebním úvodu poděkoval dr. F. Dudek panu faráři i panu varhaníkovi za uvítání, poukázal na románský původ ostatních pražských kostelů sv. Ondřeje a na uplatnění kultu sv. Prokopa v místním chrámu, naznačil rozdíly v poloze gotické a barokní stavby, upozornil na zachované gotické a renesanční prvky a předal slovo ing. J. Břečkovi. Ten mj. připomenul významné části kostelního exteriéru a interiéru a dále přednesl některé poznatky ze své podrobné práce o kostele. Následovala prohlídka zvonice. Zájemci si prohlédli křížovou hřebínkovou klenbu původního kněžiště v nynější márnici a gotický vchodový jižní portál, který spojoval kněžiště se sakristií a prokopskou kaplí. Na odpočivadle úzkých věžních schodů spatřili fragment renesanční nástěnné malby. Na kruchtě si prohlédli cenné varhany. Pak prošli klenbou do tajemného podkroví s mohutnou starobylou konstrukcí dvouzvonové trámové stolice. Tam mohli obdivovat nejen fortel starých tesařů a sekerníků, ale zejména technické, umělecké i hudební kvality tunového bronzového renesančního kolosu a skvostu, jehož jméno nám zůstávalo utajeno. Přitom se jako nejvíce pravděpodobné jeví Prokop podle světcova reliéfu na zvonovém plášti i podle zmíněné zdejší kaple a ostatkového oltáře. Prohlídka byla zakončena na starém hřbitově, kde jsou ještě zachovány pomníky některých známých osadníků.
Publikaci o kostele sv. Ondřeje si můžete zakoupit v kolovratském infocentru, nebo naproti v Chadově drogerii za dotovanou výrobní cenu 60,- Kč, což představuje pouhou 1 Kč za stránku. Získáte nejen zajímavé a v mnoha směrech objevné poznatky nebo hezký dárek, ale podpoříte tím i další snahy a záměry Spolku Kolowrat. Kromě mnoha souhrnných encyklopedických poznatků v publikaci najdete unikátní zobrazení kostela i Kolovrat s okolím z roku 1722 s dobovým popisem kostelního exteriéru a interiéru. Zcela nově jsou zahrnuty i dosud neznámé archivní doklady o místní gotické kapli sv. Prokopa. V předmluvě se Milan Uhlíř zamýšlí nad významem historického poznání a v doslovu dr. Dudek naznačuje možnosti datace pozůstatků původního kostela před nezbytným stavebně historickým průzkumem. V knize najdete 78 jednobarevných i plnobarevných, současných i historických fotografií, kreseb a plánů. Použitím základní hnědé tiskové barvy místo obvyklé černé a též kvalitního křídového papíru bylo docíleno vysoké kvality reprodukcí.        
  Ing. Jaroslav Břečka
  PhDr. František Dudek, CSc.