Vojenské mapy

Období map pořizovaných jednotlivci končí počátkem 18. století. Začíná vznikat státní kartografie, mapovací práce provádějí státem školení odborníci. Mapy slouží například k výběru mýtného, k administrativním účelům ale zejména pro potřeby armády, kde především dělostřelectvo má značné požadavky na polohovou přesnost map. Pro naše území, které bylo v té době součástí habsburské monarchie, je typické, že mapovací práce řídí Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni a výsledky mapování jsou ukládány ve vídeňském válečném archivu (Wien Kriegsarchiv), kde spočívají do dnešních časů.
Území Čech bylo podrobně poprvé zmapováno kartografem J.K. Müllerem. Následovalo období historických vojenských mapování prováděných rakouskou vojenskou topografickou službou, které pokrývalo celé rozsáhlé území monarchie.
Na těchto velmi podrobných a geograficky (později i geodeticky) velmi přesných mapách lze oblast Kolovrat a jejich okolí nejen spolehlivě nalézt, ale i využít pro studium vývoje názvosloví. Z map lze vysledovat např. sítě polních cest, které se dochovaly do dnešních časů, nebo vodní toky, terénní útvary a další zajímavé údaje. Určitě bude čtenáře zajímat, kolik bylo v Kolovratech a sousedních obcích v oněch starých časech stavení, obyvatel a dokonce i koní.