Říčany nesouvisejí s řekou, ale s příjmením Řík

Do početné skupiny místních jmen, vzniklých od jmen osobních, patří i většina jmen s koncovkami -ov (od r. 1185 Chodov dle příjmení Chod, od r. 1309 Tehov stejně jako Tehovice/Tehovičky dle příjmení Těh = Kloub, od r. 1546 Pacov od jména Pac, od r. 1788 Milíčov od jména Milíč). Dále sem patří jména s koncovkou -ín (od r. 1500 Strašín od jména Strašen), s koncovkou -eč/-ec/-ek (od r. 1088 Dubeč dle jména Dubec, od r. 1279 Škvorec dle příjmení Škvor, od r. 1313 Dubeček-původně Dubček dle jména Dubec) a jména zakončená na –ař. K těm patří Hostivař (od r. 1068), jež byla nazvána podle příjmení Gostivar. Tak byl označován státní úředník, který pečoval na místním knížecím hradišti o tranzitní kupce/hosty/cizince (doslova jim vařil), chránil jejich zboží a vybírající za to od nich poplatky.
Od jmen osob jsou odvozeny také názvy obcí s koncovce -any. Mezi ně patří i blízké Říčany, doložené od r. 1289 v podobě Rychan a odvozené od příjmení Řík, nikoli od řeky jako je tomu u Poříčí nebo Poříčan. Do stejné skupiny místních jmen kupodivu patří i Uhříněves. Původní Uhřinaves byla totiž pojmenována podle jakéhosi Uhřína nebo Uhra. Její nejstarší písemný doklad pochází z roku 1227 a je tedy mnohem mladší nežli doklad Kolovrat. Jejich existenci sice potvrzuje listina s nejistým datem 1205, ale z jejího textu je zřejmé, že zdejší osada s tvrzí existovala již před rokem 1140. V okolí je tedy po Dubči (od r. 1088) a Běchovicích nejstarší, protože i Říčany jsou doloženy až později. Větší stáří mohou v jihovýchodním okolí Prahy prokázat ještě osady Hostivař (od r. 1068), Záběhlice (od r. 1088), Nusle (od r. 1088), Chodov (od r. 1185), Roztyly (od r. 1185), Strašnice (od r. 1185) a také Sibřina (od r. 1197).