Ptáci v Kolovratech a okolí

Po dlouhé zimě, sněhu a mrazech se opět vše probouzí k životu. Ze země vykukují první kytičky, stromy raší a všude se ozývá ptačí zpěv. Ráda bych se s vámi podělila o svá ptačí pozorování.
Když jsem se minulý rok přestěhovala do Kolovrat z centra Prahy, byla to pro mne velká změna. Na rozdíl od okolí Karlova náměstí, kde jsem bydlela skoro 20 let, se Kolovraty obklopené přírodou pro mne staly doslova oázou klidu.
Jako studentka Přírodovědecké fakulty UK se zájmem o ornitologii jsem se v předjaří minulého roku zapojila do akce sčítání hnízdících ptáků na území Prahy.
Tento dlouholetý program, do kterého je kromě odborníků zapojená řada dobrovolných amatérů, má velký význam např. pro porovnávání výskytu různých ptačích druhů v jednotlivých letech.
Z hlediska rozšíření ptactva se Praha člení do 277 kvadrátů, přičemž jeden kvadrát má rozměry cca 1,50 x 1,25 km. K mapování jsem si vybrala 2 kvadráty zaujímající oblast Kolovrat a přilehlé okolí Uhříněvsi a Benic. Obdržela jsem letecké snímky s hranicemi těchto kvadrátů a mohla jsem začít. Zdejší příroda je velmi rozmanitá s mnoha vhodnými stanovišti pro hnízdění ptáků.
První kvadrát zahrnuje vilovou zástavbu Uhřiněvsi s rybniční soustavou Nadýmač a Vodice - zásobované vodou z Říčanského potoka. Dále smíšený les Prknovka se zarostlým korytem Říčanského potoka. K jižnímu okraji kvadrátu patří okraj vsi Benice, kterou protéká Pitkovický potok pokračující krásným hlubokým údolím s loukami a smíšeným lesem.  Louky jsou na jaře často podmáčené s výskytem nejen mnoha druhů ptactva, ale i rozmanitou další faunou a flórou.
Toto území jsem navštívila celkem 14krát v ranních hodinách v období od 14. dubna do 8. července 2003. Zde jsem zjistila výskyt celkem 65 ptačích druhů.  V zimě se na polích zdržují velká hejna havrana polního.
K hojně zde se vyskytujícím druhům lze zařadit: bažanta obecného, brhlíka obecného, pěnkavu obecnou, drozda zpěvného, hrdličku divokou, hrdličku zahradní, jiřičku obecnou, kachnu divokou, káně lesní, kosa černého, lysku černou, mlynaříka dlouhoocasého, poštolku obecnou, rehka domácího, rehka zahradního, rorýse obecného, sojku obecnou, straku obecnou, strakapouda velkého, strnada obecného, červenku obecnou, většinu druhů sýkor, špačka obecného, šoupálka krátkoprstého, vrabce domácího, vrabce polního, vlaštovku obecnou, vránu obecnou, zvonka zeleného.
Radost mi udělala nalezená hnízda v této části Prahy řídce se vyskytujících slípek zelenonohých. K méně rozšířeným druhům v této lokalitě dále patří: všichni budníčci, datel černý, drozd kvíčala, koroptev polní, konopka obecná, konipas bílý, konipas horský, kukačka obecná, lžičák pestrý, lejsek bělokrký a černohlavý, všechny pěnice (bez pěnice vlašské), pisík obecný, polák chocholačka, rákosník zpěvný a obecný, skřivan polní, stehlík obecný, slavík obecný, ťuhýk obecný, zvonohlík zahradní, žluna zelená, žluva hajní.
V kvadrátu druhém se na severu rozkládá vilová část Kolovrat, na jeho okraji protéká Říčanský potok a nachází se zde malý rybník a požární nádrž. Na východě mezi polem lemovaným starými vrbami a korytem potoka je louka s potůčkem hustě obrostlým rákosem.
Další území jsou přeměněna na pole, která jsou protékána rameny Říčanského a Pitkovického potoka. Les tu zastupuje jen řídký smrkový porost s březovým hájem -Lipanský les. Tento kvadrát jsem prochodila 6x v období od 19. dubna do 28. června 2003 a zaznamenala jsem zde celkem 48 druhů ptáků, tedy o 12 méně než v kvadrátu předchozím. Je to dáno především odlišnými přírodními podmínkami, kde je méně vhodných stanovišť k hnízdění. Celkový počet ptačích druhů obou kvadrátů činí 66.
Bohužel na začátku června jsem si začala všímat hynutí kachen divokých a lysek černých v Prknovce. K dalším průzkumům jsem se dostala až na začátku července, kdy se mé domněnky o otravě botulismem způsobené bakterií Clostridium botulinum dále potvrzovaly.
I po deštích se situace nezlepšila a tak jsem se ráno 10. 7. 2003  probrodila zarostlým korytem Říčanského potoka v Prknovce. Snažila jsem spočítat počet uhynulých ptáků, ale bylo to dosti obtížné - často mi nánosy bahna sahaly až k pasu a po mrtvých zvířatech zůstávaly jen nepatrné pozůstatky. Úhyn kachen a lysek a podezření na botulismus jsem oznámila na  Úřadě MČ Kolovraty a na Referátu životního prostředí v Uhříněvsi. Byla jsem mile překvapena rychlým zásahem a odebráním vzorků jak ze Říčanského potoka, tak z uhynulých ptáků. Výsledky jednání jste si mohli přečíst v článku: “Úhyn kachen na břehu Říčanského potoka v lokalitě Prknovka” v Kolovratském zpravodaji č. 3/2003.
Bohužel Říčanka nikdy už asi nebude čistá tak, aby se v ní mohly koupat děti, jak psal pan Rudolf Žák v článku “Mé vzpomínky na Říčanku” v č.2/2003. Přesto věřím, že se kvalita potoku Říčanka v budoucnosti zlepší.
Při svých průzkumech okolí jsem zažila mnoho nezapomenutelných chvil. Tak například pozorování na území Prahy méně rozšířených lžičáků pestrých, ledňáčka říčního u rybníka Vodice a Nadýmače, datla černého, pisíka obecného, konipase bílého, hlasité projevy žluvy hajní v Prknovce či pozorování hnízda a následně mláďat konipase horského na břehu Pitkovického potoka a mnoho dalších krásných zážitků.
Takové pěkné chvíle můžete zažít i vy. Stačí, když se vydáte do okolní přírody, na chvilku se zastavíte a zaposloucháte se do ptačího zpěvu. Je to krásná příležitost např. pro rodiny s dětmi při víkendové procházce. Pozorování ptáků při stavbě hnízda, přinášení nejrůznějšího materiálu a následné krmení a vyvádění mláďat děti pobaví i poučí. Když si do baťůžku na procházku přibalíte ještě dalekohled, fotoaparát, krabičku na nalezené ptačí skořápky, či diktafon k nahrávání zpěvu a tužku se sešitem, můžete si také sami vést vlastní výzkum. Buďte ale při vašich toulkách opatrní, abyste i třeba neúmyslně nezničili hnízdo důkladně schované v trávě, rákosí či v křovinách. Jelikož tento rok opět pomáhám s mapováním stejného území, moc by mi pomohlo, kdybyste svoje zajímavé pozorování a zážitky  odevzdali v místní knihovně. Budu vám velmi vděčná, a nemusíte ani chodit daleko, stačí do vlastní zahrádky. Ptákům zas pomůžete ochranou jejich biotopů, můžete pomoci také vyvěšováním budek na vhodných místech. Když potom se např. z vaší jabloně začne ozývat štebetání mláďat, bude to pro vás velká odměna za práci s výrobou budky, dětem pozorování ptáčat udělá jistě radost a ještě vaši zahrádku zbaví nechtěných škůdců. Určitě je to lepší řešení než různé chemické postřiky.
Knížek o ptácích je k dostání na našem trhu mnoho. Ptačím nadšencům můžu doporučit např.: Pro začínající ptáčníky a zvláště pro děti jsou vhodné knížky Zpěvní ptáci, Ptáci našich parků a zahrad z edice Příroda do kapsy. Tyto malé knížky jsou plné krásných fotografií se stručnými informacemi o nejběžnějších ptácích.
Podrobnější knihy vychází v edici Průvodce přírodou: Ptáci lesů, luk a polí či Vodní ptáci. V těchto knížkách naleznete kromě mnoha zajímavostí o daných druzích i fotografie hnízd, vajíček a mapek s evropským výskytem.
Nově vydaná kniha Ptáci od významného českého ornitologa Waltra Černého doplněna krásnými ilustracemi ptáků Karla Drchala z edice Aventinum se určitě zalíbí vážnějším zájemcům.
V září minulého roku Česká společnost ornitologická (ČSO) vydala Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy, do kterého je vložena velká mapa Prahy se zakreslenými kvadráty a CD-ROM s atlasem ptáků, jejich zpěvem a květenou pražských chráněných území. Tento atlas je výsledkem mapovatelů z let 1985-89 aktualizovaný 2000-2002. 
Pokud se chcete o ptácích dozvědět ještě něco více, než je v knížkách, navštivte internetovou adresu www.birdlife.cz, kde naleznete nejen novinky z ptačího světa, fotografie a články o ochraně ptáků a biotopů, zprávy ze zahraničních exkurzí, popis k výrobě budek a krmítek, ale také rady, co s nalezeným mládětem či zraněným ptákem. Můžete zde také sledovat známé čapí odyssey, zúčastnit se  nejrůznějších zajímavých akcí jako je sledování prvních příletů vlaštovek a kukaček, vítání ptačího zpěvu na jaře či pozorování ptactva tzv. birdwatching v různých koutech ČR. Tyto skupinky amatérských nadšenců (vhodné i pro rodiny s dětmi) vede zkušený ornitolog. Kromě předávání  zkušeností, poznávání pozorovaných druhů vizuálně a podle zpěvu se mohou lidé zúčastnit i odchytu ptáků do speciálních sítí a jejich následného okroužkování.
Každý rok se koná i soustředění pro začínající ornitology vedené známým znalcem ptactva Jožkou Chytilem z Jižní Moravy. Tohoto soustředění, které se konalo v krásné přírodě nedaleko Břeclavi, jsem se také zúčastnila a mohu ho jen doporučit.
Kromě kroužkování ptáků, netopýrů a zajímavých přednášek jsme také podnikli výlety do okolí, např. do lednického areálu.
Tato internetová adresa nabízí také členství v České společnosti ornitologické (ČSO). Kromě mnoha akcí, které tato společnost pořádá, održí členové každý měsíc časopis Ptačí svět a Zprávy ČSO se zajímavými články.
Také Český rozhlas vysílá každou sobotu od 08.00 do 09.00 hod. populárně-vědecký pořad Meteor, kde kromě jiných zajímavostí můžete sledovat také seriál Hlas pro tento den, kdy nahrávky ptačího zpěvu p. Pelze jsou doplněny i povídáním o daném druhu. Shrnutí těchto nahrávek v podobě kazet lze také koupit v Národním muzeu pod stejným názvem Hlas pro tento den.
Z výsledků mapování posledních let vyplývá, že ptáků téměř všech druhů hlavně v centrální Praze ubývá. Veškeré příčiny tohoto stavu nejsou ještě známy. Aby se v budoucnosti některé dnes běžně rozšířené druhy ptáků nestaly vzácností, jako je to už s například s vrabcem domácím, je třeba, aby se člověk důslednou ochranou přírody snažil pro ptáky zachovat jejich přirozené prostředí a umožnil jim tak hnízdění a rozmnožování. To platí zvláště ve velkoměstech, kde se stále se rozšiřující výstavbou ubývá zelených ploch.   

Hana Cimburkov