Odvození jména od vinného lisu

V rozsáhlé vědecké edici slovníku staré češtiny se pod pojmem kolovrat na prvním místě vyskytuje lis na víno nebo na lněný či makový olej, tzv. lisice. Při snaze o nalezení nejstarších a nejvíce pravděpodobných vlivů na pojmenování vesnice a podle ní i slavného rodu se nabízejí hlavně souvislosti s pěstováním a zpracováním vinné révy. To nám dosvědčují pomístní jména, jež věrně uchovávají informace z nejstarších dob jako autentický otisk staré paměti. Slunné jižní svahy se skalnatým podložím mezi původními Kolovraty a Tehovicemi se dosud nazývají Viničky. Po darování ostrovskému klášteru jistě vzdělaní a podnikaví benediktini zaváděli po vzoru svých francouzských učitelů hospodářské novinky včetně vinařství i na místních poplužích. Tento církevní řád byl totiž nejstarší a nejrozšířenější řeholí západního křesťanství a vyznačoval se důrazem na provozování praktických a prospěšných hospodářských činností a na šíření vzdělání. Jeho kláštery po celé Evropě šířily nové poznatky o lepší kultivaci půdy, řemeslné výrobě, pěstování a zpracování vinné révy a ovoce, zakládaly nové osady a budovaly u nich kaple a kostely, věnovaly se péči o staré a nemocné, výuce a šíření literatury, hudby a umění. Na pozemcích jejich klášterů a dalších církevních institucí byly často zakládány vinice. Z nejbližšího okolí máme první zprávu o založení vinice na půdě vyšehradské kapituly v Záběhlicích roku 1185. Za pozdější vlády Lucemburků se na statcích v širokém okolí Prahy vinařství nebývale rozvíjelo a za hradbami nejen na Královských Vinohradech vznikla hustá síť viničných usedlostí. Blízký příbuzný tehdejšího majitele Kolovrat, bohatý staroměstský kupec Oldřich Rokycanský tehdy zastával významný královský úřad purkmistra Hor Viničných, dohlížející na zakládání královských vinic kolem Prahy a na kvalitu pěstování révy a zpracování vína. Není rovněž bez zajímavosti, že nedaleký Pitkovický potok se dříve nazýval Vinný.