Mnohé názvy nejsou příliš lichotivé

Podobným způsobem jako v Kolovratech můžeme vystopovat charakteristické znaky původních obyvatel i v řadě osadních jmen v jejich okolí. Začneme-li od těch s nejstaršími doklady, pak mezi ně od roku 1088 patří Záběhlice, vzniklé podle lidí odněkud nebo před někým uprchlých či zběhlých. Do stejné skupiny patří i Nusle. Podle původního značně zkomoleného názvu to byly jakési Neosvitly-Nerozednily či Vednespaly, což nelichotivě označovalo ves divných ponocovačů, kteří podobně jako u Měcholup byli považováni za nebezpečnou zlodějskou chasu. Naproti tomu pojmenování Roztyl (od r. 1185) vyjadřovalo ves lidí roztylých, otylých a nejspíše i pohodových a přátelských.
Další osady v této skupině mají již doklady o svém stáří mladší, než je tomu u našich Kolovrat. Od roku 1309 jsou to již zmíněné Měcholupy, pojmenované podle obávaných lupičů kupeckých měchů, a Kuří, pocházející od Kuřího dvora s chovem hrabavé drůbeže. Dále sem od roku 1325 patří Netluky, původně zvané Pnětluky podle zručných dřevorubců neboli pnětluků (od spojení peň-kmen a tlouci). Do stejné skupiny je možno zařadit i Křenice (od r. 1331) jako ves pěstitelů křenu, Nupaky (od r. 1406) jako ves neupaků neboli nedovtipů (lidí nechápavých). Z obdobného soudku pojmenování víceméně posměšných nebo znevažujících pochází i místní jméno pro Všechromy (od r. 1237). Všichni tam byli označeni za chromé ve smyslu ulejváctví a leváctví. Asi se tak chtěli vyhnout nepříjemným povinnostem vojenské služby nebo robotní práce.
Podobně jsou na tom Všestary (od r. 1371), kde patrně všichni byli staří nebo málo přizpůsobiví. Věk však měl dříve jiné limity, protože kdo se ještě před sto a více lety dožil padesátky, byl již všeobecně označován za velebného kmeta. Navíc ve středověku lidé většinou umírali ve věku mezi třicítkou a čtyřicítkou. Mezi posměšná jména patří i Přišimasy (od r. 1309), protože přišimas byla patrně dobová posměšná přezdívka ve smyslu nekňuba a osadníci ji mohli dostat od sousedů.
Velmi nepřívětivý význam mělo i pojmenování pro Štěrboholy (od r. 1371). Vypovídá totiž o určité mstivosti nebo nesolidárnosti prvních osadníků, kteří patrně nikomu nic neodpustili a pečlivě si vše zaznamenávali pomocí štěrbů/vrubů/zářezů na holích. Mnozí sousedé asi u nich měli četné a trvalé dluhy/vroubky. Patrně se to týkalo i tehdy obvyklých a sebezáchovných forem nezištné sousedské výpomoci, nezbytné v dobách četných neúrod a válek.
Mezi názvy blízkých osad, vyjadřujících původní činnost obyvatel, se vedle Kolovrat, Netluk a Křenic řadí také Krabošice (od r. 1472), nazvané podle výroby krabuší. To byly proutěné schránky na potraviny do přírodních chladíren (tzv. haltýřů) na potocích. O činnosti obyvatel vypovídají i Voděrádky (od r. 1360). Původní Voděrady mohly být služebnou osadou panovníkových rybářů. Do stejné skupiny patří i Koloděje (od r. 1346, osada kolářů, vyrábějících dřevěná loukoťová kola k selským povozům) a Zlatá (od r. 1357, podle možného rýžování zlata).