Josef Křížek - Poslední majitel kolovratského statku

Poslední majitel kolovratského statku vedl obchod s velocipédy a pečoval o sochu sv. Donáta

Pravidelná ohlédnutí do historie Kolovrat tentokrát čtenáře zavedou za posledním majitelem zbytkového statku Josefem Křížkem ze Šestajovic. V místech, kde stála usedlost statkáře, je dnes obytný areál Mladotova.

Statkář Josef Křížek se narodil 19. července 1889 v Šestajovicích v chudé početné rodině. Jeho otec byl zedníkem a kazatelem Českobratrské církve evangelické. Prodělal celou první světovou válku, ze které se šťastně vrátil. Byl absolventem dvouleté obchodní školy a pracoval jako technický pracovník v obchodě. Oženil se s dcerou pekaře a hostinského ze Šestajovic. Josef Křížek koupil zbytkový statek v Kolovratech od Alfréda Poláka v roce 1929 za 540 000 Kč se 75 ha zemědělské půdy. Po první světové válce si zavedl obchod s jízdními koly, o které byl velký zájem. Později svůj obchod rozšířil na velkoobchod a kola dodával obchodníkům ve městech ve velké části Čech.
Svojí pílí získal značnou část finančních prostředků, které vložil do koupi statku. Poté se dál věnoval svému obchodu s koly a náhradními díly. Zaměstnával čtrnáct lidí. Jeho obchod se nacházel v Praze na Petrském náměstí a byl hlavním zdrojem finančních prostředků.

Křížek si svého statku hleděl

Zemědělství bylo pro Josefa Křížka koníčkem a na statku muselo být vše v bezvadném stavu. Ve dvoře byly stáje pro hovězí dobytek, v kravíně bylo ustájeno 30 až 40 dojnic, jalovice a telata. Majitel choval vlastního plemeníka a zajišťoval si reprodukci vlastními prostředky. V prostorných maštalích byly ustájeny i tři páry pěkných tažných koní a jeden dva jezdecké koně, na kterých jezdil syn majitele statku.
Pro potřeby statku se chovaly slepice, krůty, husy a několik prasat. Pole se nacházela v katastru Královic i Kolovrat. Ze zemědělských plodin se pěstovala pšenice, žito, oves, ječmen, brambory, krmná řepa a cukrovka, také hrách, kukuřice a píce. Nadojené mléko od dojnic se uchovávalo v menší budově - mlékárně, kde bylo chlazeno do doby, než přijela výkupna mléka. Pro dvorskou mlékárnu se každý rok v zimě těžil led z návesního rybníku. Led se vozil ve velkých kostkách do mlékárny a sypal se do sklepních prostor, kde udržoval chladný vzduch, aby se mléko nezkazilo.
Práce na polích zajišťovaly deputátnické rodiny a příležitostně najímané pracovní síly z vesnice. Deputátníci žili v obytné budově ve statku, kde bylo šest bytů s malými místnostmi a komorou. Jiné prostory rodiny neměly. Jeden suchý záchod za domem sloužil všem deputátníkům.
Deputátnické rodiny se ve dvoře dost střídaly. Vydržely nejdéle dva roky, ale pár jich tvořilo výjimku (Beránkovi, Vaňousovi, Bobíkovi, Boháčkovi, Českých a Petrovovi). Deputátníci pracovali za měsíční mzdu a jednou za rok dostávali určitý díl deputátu, brambory, obilí a mléko.
Práci na statku organizoval šafář, později adjunktové. Šafářem byl pan Beránek, otec paní Vaňousové. Po jeho odchodu do výslužby nastoupili adjunktové. Prvním byl Karel Bečvář, starší svobodný pan, který kulhal. Po něm se adjunktem stal Václav Hofman ze Všestar, který na statek u Křížků nastoupil na místo hospodářského praktikanta v dubnu 1940. Byl mladý a velmi aktivní. Později se oženil s dcerou hospodáře pana Josefa Lehovce z čp. 107, stal se kolovratským občanem a ze dvora odešel.

K povinnostem patřila péče o sochu sv. Donáta

Majitel statku měl ve dvoře dva kočáry, jeden krytý a jeden dřevěný. Vozily se v nich návštěvy a výjimečně se půjčovaly na svatby. Kočárem se každou neděli přivážel z uhříněveské fary farář nebo kaplan k výkonu mše v kostele sv. Ondřeje. Křížkovi ve dvoře měli hezkou vilu s dřevěným schodištěm uvnitř budovy. Vila byla od prostor dvora oddělena zahradou. V noci vilu hlídali dva ostří vlčáci. Křížkovi vlastnili osobní automobil zn. Praga, se kterým jezdil majitel statku. Josef Křížek pořádal také hony na zajíce, bažanty a koroptve na svých polích a lukách. Ke statku jako věcné břemeno patřila socha sv. Donáta s přilehlým okolím, o které se musel majitel statku starat. Znárodnění obchodu s velocipédy bylo velkou ránou.
Po roce 1948 došlo k likvidaci živnostníků a také statku. Začátkem roku 1949 byl Josefu Křížkovi zabrán velkoobchod s koly v Praze na Petrském náměstí, což majitel velmi těžce nesl. Jako vedoucího zde zaměstnával svého synovce, který celé převzetí organizoval.
Josef Křížek musel svůj statek v Kolovratech opustit v roce 1949, kdy se mu podařilo koupit vilu v Klánovicích, kam se pak s rodinou přestěhoval. Zemřel v Klánovicích 17. května 1949 ve věku nedožitých 60 let. Na jeho pohřeb byl z Kolovrat do Klánovic vypraven autobus. Účastníci pohřbu se dostali na černou listinu jako osoby sympatizující s kapitalismem.
Manželé Křížkovi měli dvě děti - dceru Růženu a syna Jiřího. Dcera se provdala za syna majitele statku v Benicích Leo Špitze, který byl Žid. Za války jim byl statek zabaven a dcera se s manželem a dcerou Danou přestěhovala k rodičům do Kolovrat. Později se manželé na základě dohody rozvedli. Leo Špitz byl odvlečen do koncentračního tábora, odkud se už nevrátil.
Syn Jiří se oženil s dcerou pana Mimry z Uhříněvsi, který vlastnil menší výrobní podnik. Ten byl po válce znárodněn. Rodina Jiřího bydlela v Mnichovicích ve vile manželů Mimrových. Jiří byl poslán na nucené práce do šumavských lesů, kde pracoval jako dřevorubec. Později se stal traktoristou na farmě Státního statku Říčany ve Voděrádkách. V jeho rodině se narodily dvě děti – dcera Helena a syn Jiří. V roce 1968 emigroval do Ameriky, kde získal americké občanství.

Návštěva v Čechách

V roce 1992 přijel se synem, který emigroval do Rakouska, na návštěvu do Kolovrat, kde se sešel s bývalým adjunktem jejich statku Václavem Hofmanem. Jiří Křížek vyprávěl, že provozuje speciální broušení lékařských přístrojů, daří s mu dobře a do České republiky se vrátit nehodlá. Důvodem bylo to, že část polností, které patřily výhradně jemu, mu stát odmítl vrátit. Zemřel 12. října 2008 v Americe ve věku 85 let.
Dcera Růžena Špitzová pracovala jako porodní asistentka. Po válce se provdala a jmenovala se Nedvědová. V prvním manželství se jí narodila dcera Daniela, v druhém syn František.
Statkářka Marie Křížková bydlela s dcerou a vnučkou Danielou v Klánovicích ve vile kterou byly donuceny darovat státu. Paní Křížková, která již dříve nosila brýle pro vadu zraku, oslepla a dožila v ústavu pro slepce, kde zemřela 8. března 1978. Svého manžela Josefa Křížka přežila o 29 let.

Jiří Missbichler