Jan Krištof Müller – muž, který sám zmapoval celé Čechy

První úřední oficiální státní mapové dílo vojenské povahy vytvořil muž, kterému se mapování rozlehlých území stalo nejen povoláním a životní náplní, ale které zapříčinilo i jeho smrt. Zemřel ve věku pouhých 48 let na totální vyčerpání organizmu.
Asi bychom měli spíše psát Johann Christoph, protože Müller byl rodem z Bavor, kde uzřel světlo světa v roce 1673 ve městě Wöhrd. Müller za svůj krátký život zmapoval Uhry, Moravu a Čechy. Zejména mapa Čech je jeho mistrovským dílem, nepřekonaným v celosvětovém měřítku.
První zkušenosti geodeta a kartografa získával mladičký Müller při vyměřovacích pracích spojených s hydrografickými díly na Dunaji. Doba byla však drsná a habsburská monarchie čelila jak stálému tureckému tlaku na jihu, tak i pruské hrozbě ze severu. Předpokládaná vojenská tažení proto vyžadovala podrobnou mapu pro vojenská tažení, možnosti ubytování vojsk a plánování vojenských operací. S podporou císaře Josefa I. začíná Müller v roce 1708 mapovat Moravu, polní práce končí roku 1712.
Po Moravě se Jan Krištof Müller zakousnul do obřího sousta. Dostal za úkol zmapovat Čechy ve velkém měřítku 1:132 000. To je měřítko na úrovni podrobnosti současných turistických map. Výdaje na mapu měly být hrazeny výběrem zemského mýtného.

Mapování Čech trvalo Müllerovi celkem šest let. Měřičské práce byly zahájeny roku 1712 a dokončeny v roce 1718, dva roky trvalo rytí tiskových desek. Výsledkem je největší a nejpodrobnější mapa na světě vytvořená jednotlivcem. Pokud byste si touto mapou chtěli doma ozdobit stěnu, počítejte s plochou o rozměrech 2,80 m na 2,60 m. Na mapě nalezneme 12 495 sídelních míst s rozlišením pomocí značky na sídla se zámkem nebo kostelem a také najdeme dvorce, panské a rytířské hrady, hrádky a tvrze, samoty, mlýny, hamry, hájenky či osamělé formanské hostince.
K mapování používal Müller speciální měřičský vůz, vybavený počítáním otoček kol. Ujeté vzdálenosti po klikatých, zakřivených a převážně polních cestách násobil hodnotou 0,9 a tím získával trojúhelníkovou osnovu vzdáleností mezi sídly, která sloužila pro jejich zákres do mapy.
Bohatě prokreslena a popsána je říční soustava až na úroveň i velmi malých potůčků. Bohužel v tak obrovském množství informací se i mistr tesař utne. Pokud si čtenáři zpravodaje podrobně prohlédnou zákres Říčanky, zjistí, že tato říčka na mapě vůbec neprotéká Podleským rybníkem, ale zcela nelogicky se napojuje do Pitkovického potoka a končí jako přítok Botiče. Rokytka je kupodivu zakreslena dobře a ústí do Počernického rybníka v Běchovicích. Pokud někoho překvapí soustava pěti rybníků v okolí Netluk a Uhříněvsi, tak tato rybniční soustava opravdu existovala a je na starých mapách jednoznačně identifikovatelná.
Z poměrně rozsáhlé rybniční soustavy se zachoval pouze Podleský rybník, na výřezu mapy nakreslený těsně nad kruhovou signaturou Netluk. Zbylé tři rybníky zanikly - rybník Dvojhrázný se rozkládal v parku Husova náměstí a sahal od Dopravní ulice v Uhříněvsi až po kruhový objezd u nakladatelství Vltava-Labe-Press. Poslední rybník, lokalizovaný vlevo dole, se jmenoval Jezero a dodnes se tak tato část Uhříněvsi nazývá. Jeho divokým náletem zarostlé dno je dosud možno vidět - nalevo za benzinovou pumpou cestou na Háje.
Velmi slabě a pouze orientačně je v Müllerově mapě zakreslena cestní síť, avšak po trase černokostelecké silnice není v mapě ani stopy. Výškopis je zakreslován pouze orientačně pomocí schematické perspektivní značky vyjadřující kopcovitý či hornatý terén. Rytcem Müllerky, jak se tato mapa v kartografických kruzích nazývá, byl augšpurský rytec Michal Kauffner. Obrazová výzdoba z rohů mapy pochází od tehdy nejlepšího malíře Václava Vavřince Reinera, která z této mapy dělá jednu z nejbohatěji zdobených map 18. století.
Müllerova mapa vyjadřuje vrchol kartografické tvorby dosažitelné jednotlivcem. Ve své době byla tato mapa prodávána za cenu velkého atlasu. Kupodivu se toto mapové dílo dochovalo ve značném počtu originálních tisků. Pokud si chcete vyzdobit svůj příbytek originálním dobovým tiskem, počítejte se sumou kolem 200 000 Kč. Kdo tyto peníze nemá při ruce, zajisté uvítá informaci, že reprint této mapy vydal v letošním roce Zeměměřický úřad v Praze a prodává jí ve své mapové prodejně v budově katastrálních úřadů, u metra Kobylisy, za lidovou cenu 420 Kč. Od originálu je k nerozeznání - nekupte to za ty peníze.