Diskuze nad původní podobou kostela

Otázka

Jaký byl stavební vývoj kostela?

Historické zprávy

Z historie se nám zachovaly celkem dvě zprávy s popisem kostela a několik kreseb.
Překlad latinsky psané zprávy nám dává nahlédnout do stavu kostela v roce 1671. (SÚA, f. archiv pražského arcibiskupství, B 41/3, sl. 823, fol. 5b)
Kostel sv. Ondřeje ve vsi Kolovratech. Zvnějšku i uvnitř kamenný, uvnitř u velkého oltáře klenutý, kameny nebo cihlami celý dlážděný, nahoře strop z prken, střecha pokryta taškami. Chrám má dva vchody, jeden na západní a druhý na severní straně. Tři okna vedou na jih, jedno na sever. U velkého oltáře je velké kamenné sanktuarium se železnou brankou (mřížkou). Vpravo od oltáře je klenutá sakristie nebo kaple zasvěcená sv. Prokopu, v ní oltář vysvěcený 26. září 1356 pod titulem sv. Prokopa, pod nímž jsou uloženy ostatky sv. Prokopa vyznavače a sv. mučedníků Felixe a Adaucta. Kaple je klenutá, dlážděná cihlami, jsou v ní dvě malá okna, jedno k východu a druhé na západě. Kaple je malá, že pojme 15 osob. Zpěvácký kůr v chrámu je dřevěný, z trámů a prken, a zabírá tři strany kostela: jižní, západní a severní. Kostel má dvě věže. Jedna menší stojí na severu vedle vstupu do kostela, druhá větší na západní straně. Obě jsou v dolní části zděné, v horní části pak dřevěné z trámů a prken, obě přiléhají k chrámu. Hřbitov je obklopen zdí, brána na něj vede od severu. 
Další významnou zprávu o stavu kolovratského kostela před barokní přestavbou nám podává zápis o cestě pana barona Daniela Gottfrieda, svobodného pána z Wunschwitzu, spolu s otcem Valentinem Horydnerem z řádu poustevníků sv. Augustina na farnost uhříněveskou. Návštěva se konala 27. července 1722. Písemnou zprávu pořídil otec Valentin. Návštěvu provázel uhříněveský farář František Bedřich Želecký z Želetic. Ze zprávy se dovídáme o stavu kostela nedlouho před zásadní barokní přestavbou. Popis kostela konstatuje, že jeho vzhled je selský, že zevnějšek ujde, vnitřek je chuďoučký. Památka na pány z Kolovrat žádná. Bohoslužby se konají pouze každou třetí neděli. Místo zdejší fary je pusté, málo znatelné. Chrám, sakristie a kostnice jsou pokryté prejzy, ale potřebují pokrývače. Zdi chrámu ze všech stran i věž jsou dobře omítnuté a zdobně prořezávané. V kamenné věži - zvoniční je zavěšen nejmenší zvon. Vedle je velká dřevěná zvonice na kamenné podezdívce. V té visí dva zvony, větší z roku 1546 a menší z roku 1705. Velikost presbytáře je 7 pražských loktů (asi 4 m) a lodi 5 sáhů (asi 9 m). Presbytář je zaklenutý, v čele je velký oltář, dále zde je menší oltář a kazatelna. Ve zdi, vedle kazatelny, je sanktuarium pro Nejsvětější svátost, se železnou brankou. Po levé straně oltáře je malá sakristie-kaple. V popise se připomínají staré nástěnné malby, kamenný oltářní stůl a starý deskový oltáříček. Uvnitř pod zvonicí je jednoduše zdobený prostor, který můžeme chápat jako předsíň hlavní lodi kostela, nebo jako rozšíření prostoru lodi, ze kterého je přes dveře vidět na hlavní oltář. V koutě tohoto prostoru ležel velký pískovcový náhrobní kámen s tímto nápisem: „Léta Páně v středu po sv. Lukáši Evangelistovi Páně, Ludmila pozůstalá manželka po dobré paměti někdy Václavovi Mašatým ze vsi Tehovic, život svůj dokonala a tuto tělo jí v Pánu blahoslaveného z mrtvých vzkříšení očekávaje odpočívá T.M.Z.T.“ Uprostřed je vyobrazení pohřbené. Rodina Mašatých v Tehovicích je uváděna v berní rule z r. 1654 mezi sedláky. 
Při barokní přestavbě (1767) byl původní gotický kostel z velké části zbourán a začala vyrůstat stavba nová a větší, a to ve slohu vrcholného baroka. Z celého gotického kostela byl v nové stavbě využit pouze prostor původního presbytáře a možná menší část zdiva lodi kostela. Zásadně byla změněna orientace kostela, nová stavba má podélnou osu pootočenou o 90 ° do směru sever – jih, s novým presbytářem na straně severní. Dispoziční řešení nového kostela znamená, že prostor původního gotického presbytáře vytváří přízemí, nad kterým je vybudována věž, ve které je umístěna zvonice. Na věž směrem západním navazuje nová zvětšená obdélníková loď, která je postavena v již pootočené podélné ose S-J. Na tuto obdélníkovou loď navazuje triumfálním obloukem čtvercové presbyterium. Na západní straně je přisazena sakristie. Hlavní vchod do kostela byl původně umístěn na jižní straně, kde byl také nástup schodištěm od procházející cesty. K této cestě je orientován hlavní architektonický prvek kostela, barokní volutový štít a cibulovité zastřešení hranolovitého tělesa věže. Barokní přestavbu kostela prováděl říčanský stavitel Václav Budil, syn Tomáše Budila, který provedl také zásadní přestavbu uhříněveského kostela „Všech Svatých“ ve slohu barokním, a rovněž i kostela „svaté Markéty“ v Královicích. Přestavba kolovratského kostela, ale i kostela uhříněveského a dalších v panství se prováděla za podstatného přispění majitelky uhříněveského panství, vévodkyně Marie Terezie Savojské.
Kolem roku 1860 došlo k zásadní úpravě kostela. Byla vybudována nová sakristie, osově přisazená na severní stranu presbytáře, slohově vybudována ve výrazném novorománském slohu. Stávající sakristie na západní straně byla ubourána. Další zásadní úpravou bylo vložení kruchty do jižní strany lodi a zrušení jižního vstupu, místo kterého byl vybudován nový vstup na straně západní. S ohledem na zrušení jižního vstupu a vybudování nové sakristie byla v ohradní zdi, na severní straně, vybudována nová vstupní brána z klidné slepé ulice.

Obrázek č. 1 z roku 1722 zobrazuje perspektivní pohled na sídlištní celek. Z nadepsání vyplývá, že jde o vyobrazení Kolovrat v Čechách na panství Uhříněves. Latinské vysvětlivky k obrázku č. 1 značí:
A - kostel svatého Ondřeje
B - zbytky základů fary
C - zbytky valu tvrziště
D - panský dvůr
E - sýpka
F - ovčín
I - domky v Kolovratech
K - cesta Uhříněves - Říčany
H - rybník

Obrázek č. 2 z roku 1722 zobrazuje detailnější pohled na kostel, od východu, v pozadí je obec a vpravo jižní část dvora.
Vysvětlivky k obrázku č. 2 značí:
N - sakristie - kaple
O - kostnice
P - panský dvůr
 

Obrázek č. 3 z roku 1722 znázorňuje boční pohled na kostel s 2 věžemi a kostnicí od severu.
 

Předpokládaný vývoj v půdorysech