Kolowrat - Spolek pro zachování tradičních hodnot
TB Lipová doubrava
30.03.2012 00:15
Stručná charakteristika
Lipová doubrava s příměsí nenáročných listnáčů osídluje živinami chudší půdy terasových písků a odvápněných sprašových hlín na rovinách a mírných svazích v nejnižších polohách (do 300 rn n.m.) teplých a sušších oblastí a představuje okrajový typ mezotrofních a mezofilních listnatých lesů na přechodu k acidofilním doubravám.
Struktura a druhové složení
Přirozené porosty mají zapojené stromové patro, silně potlačené patro keřové a dobře vyvinutý bylinný pokryv. Mechové patro bývá zastoupeno jen fragmentárně s velmi nízkou pokryvností (méně než 5 %). Ve stromovém patře převládá obvykle dub zimní (Quarcus petraea), vzácně dub letní (Q. robur). Lípa srdčitá (Tilia cordata) vystupuje často jako subdominanta. V příměsi zůstává z mladších stadií bříza bělokorá (Betula pendula), vzácněji se v podrostu udržuje habr obecný (Carpinus betulus), popř. jiné listnáče. V keřovém patře jsou nejčastěji zastoupeny druhy stromového patra. Při prosvětlení dochází k expanzi lípy a keřové patro se silně rozvíjí (dosahuje až 50 %). Asociaceje relativně druhově chudá; bylinné patro tvoří v průměru asi 30 druhů. Asociaci diferencují lipnice úzkolistá (Poa angustifolia), ostřice bledá (Carex pallescens), medyněk měkký (Holcus mollis), třezalka horská (Hypericum montanum), ostřice kulkonosná a stinná (Carex pilulifera a C. umbrosa); s výjimkou Carex umbrosa jsou tyto druhy časté i v narušených porostech na území Prahy.
Pro asociaci je významné, že uvedené diferenciální druhy, které mají charakter subxerofytů nebo mírných acidofytů, rostou společně s hájovými druhy jako jsou lipnice hajní (Poa nemoralis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), srha řízná mnohomanželná (Dactylis polygama), kokořík mnohokvětý (Polygon.atum multiflorum), strdivka nící (Melica nutans) aj. Mírně acidofilní charakter potvrzuje pravidelná příměs dalších acidofytů,jako jsou např. kostřava ovčí (Festuca ovina), rozrazillékařský (Veronica officinalis), metlice křivolaká (Deschampsia fiexuosa) apod. V mechovém patře je pravidelně zastoupena jen bezvláska vlnkatá (Atrichum undulatum), k níž s nižší stálostí přistupují další acidofilní mechy.
Na území Prahy se tato asociace dochovala ve větších lesních komplexech v poměrně přirozené druhové skladbě. Výmladkovým hospodařením je do jisté míry preferována lípa, větší rekreační zátěž podmiňuje ústup náročnějších hájových druhů.
Rozšíření a výskyt
Lipová doubrava představuje subkontinentální asociaci hojně rozšířenou ve střední části východního Německa (Havelland, Brandenburg, jihozápadní Mecklenburg, Altmark). V Čechách osídluje živinami bohatší terasy Labe a jeho přítoků na České křídové tabuli. Ve středních Čechách proniká do nejnižších poloh Pražské a Jevanské plošiny a objevuje se i na severním okraji Železných hor.
Na území Prahy se zbytky přirozených Iipových doubrav dochovaly v některých lesních komplexech (Kunratický a Milíčovský les, na obvodu Šáreckého údolí, lesy severovýchodně od Přední Kopaniny -obr. 32, Kolodějská obora). Převážná část plochy bývalého rozšíření této asociace je však odlesněna, využita pro zástavbu, na periferii jako zemědělská půda. Rekonstrukční mapa ukazuje, že šlo o nejrozšířenější společenstvo, které pokrývalo plošiny a mírné svahy s výjimkou vápencových nebo eutrofních substrátů.
—————