Památník kolovratské tvrze nechal na sebe dlouho čekat

Nejstarší historickou částí Kolovrat je území, na kterém se rozkládala kolovratská tvrz a později i poplužní dvůr. Zmínka o tvrzi je doložena již ve 12. století. Listina s datem 17. ledna 1205 potvrzuje, že velmož Mladota daroval tvrz a dvůr mnichům benediktinského kláštera na vltavském Ostrovu u dnešní Davle. Během následujících osmi staletí doznal tento prostor mnoha změn, přestaveb a nových staveb. Ale vystřídala se zde také řada různých majitelů, mnoho měnících se mocenských, politických i hospodářských období.
Majitelé se až do konce 16. století rychle střídali. Ze známějších to byli benediktinští mniši ostrovského kláštera, ve 14. století bohatý pražský peněžník Menhart Rokycanský, pak jeho syn, dále zeman Jan ze Zruče řečený Kolowrat, komenda uhříněveských Johanitů a pan Jan z Kolowrat. Po husitských válkách císař Zikmund přenechává majetky Janu Berbekovi z Kunvaldu. Po jeho smrti synové prodávají tvrz Starému Městu pražskému. To o majetek přišlo po válce Šmalkaldské ve prospěch krále Ferdinanda I. Král sídlo prodává Hanuši Regenspergovi z Regenspergu a Držkovic, jeho syn ho pak v roce 1578 postupuje panu Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic. Tento rod vlastní majetky až do prohrané bitvy na Bílé hoře.
Rod Smiřických je jedním z nejbohatších českých šlechtických rodů. Jeden z mladších členů rodu, Albrecht Jan, horlivý vyznavač kalvínské víry, se zúčastnil v roce 1618 pražské defenestrace a pak se zapojil do odboje panských stavů proti císaři Ferdinandovi II. Po prohrané bitvě na Bíle hoře přišel rod Smiřických o podstatnou část majetku ve prospěch Ferdinanda II.

Od šlechty po družstvo

Po různých mocenských dohodách získává majetky Smiřických kníže Karel z Lichtenštejna, v té době předseda soudní komise, která prováděla konfiskace majetku, schvalovala rozsudky smrti po povstání a podobně. Rod Pánu z Lichtenštejna je bohatý rakouský rod žijící v Lichtenštejnském knížectví. Tomuto rodu patřilo, mimo mnohé další, také uhříněveské panství a to od začátku 17. století až do konce 1. světové války. Po válce byl majetek kolovratského dvora rozparcelován a přidělen drobným zemědělcům. Zbytkové pozemky včetně hospodářských objektů statku byly odprodány bývalému správci statku panu Polákovi. Ten prodal statek v roce 1931 panu Josefu Křížkovi. V roce 1948 v rámci kolektivizace zemědělství přešel statek pod Státní traktorovou stanici a později na něm hospodařilo JZD Sluštice.
V roce 1990 v rámci restituce získali zabraný majetek zpět potomci Josefa Křížka. Dcera pana Křížka poté kolovratský dvůr prodala do soukromých rukou. Po změně několika majitelů koupilo lokalitu bývalého statku stavební družstvo pro výstavby bytových domů. Do družstva vstoupila také městská část Praha- Kolovraty. Následovalo zpracování projektové dokumentace, střídali se projektové organizace i organizace zajišťující přípravu. V konečné fázi projektovou dokumentaci zajistil ateliér PHA - Ing. arch. Oldřich Gattermayer a přípravu stavby měla na starosti firma Vadia - Jaromír Jech. Zpracovávání projektové dokumentace bylo také na programu jednání stavební komise ZMČ. Při těchto konzultacích byl s ohledem na historii zastavovaného území vznesen požadavek začlenit do zástavby vzpomínkový objekt, který by připomínal historii území, poplužní dvůr, tvrz i původního majitele. S tímto návrhem všichni souhlasili - památník měl být součástí realizace areálu. V konečném řešení parteru území zástavby bytových domů byl navržen kruhový prostor určený pro vzpomínkový objekt.
Ovšem po dobudování všech bytových objektů, všech komunikací, chodníku a také po dokončení výsadby zeleně stále ještě nebyl ani návrh na vzpomínkový objekt. Následovaly urgence na projektanta i investora. Oba slibovali nápravu. Dlouho po kolaudaci areálu byl dodán návrh projektanta na „pomník“ zapracovaný do fotografie. Na jednání stavební komise bylo dohodnuto požádat projektanta o vypracování alternativ. Další alternativy od projektanta nepřicházely a termín oslav 800. výročí se nezadržitelně blížil.

Návrh se rodil obtížně

Pomocnou ruku podal Spolek Kolowrat, který zajistil tři alternativní návrhy od kamenosochaře pana Jiřího Tošnara, který v dané lokalitě bydlí. Svoje návrhy zpracoval v sádrových modelech. Při projednávání, kterého se autor zúčastnil, nebyly návrhy přijaty s ohledem na jejich prostorový rozsah a předpokládané investiční náklady. Za této situace byla o zpracování alternativního návrhu požádána grafička Lenka Košvancová. Požadavek byl prodiskutován, ujasněn rozsah, umístění i předpokládané materiály. Výtvarnice v krátké době předložila návrh zapracovaný do fotografie daného prostoru. Návrh byl na komisi dobře zhodnocen a doporučen k realizaci. Komise zajistila prováděcí výkres s rozměrovým kótováním, podle kterého byl zhotoven navržený objekt.
Kamenické práce v krátkém čase zpracovala a na připravený betonový základ osadila firma Petrák ze Sluštic. Pískovcové kvádry propojuje pamětní deska, na které dominuje původní znak rodu pánů z Kolowrat - na gotickém štítu je půlená orlice s prsní pružinou.
Pod znakem je nápis :

Na tomto místě se ve 12. století nacházel dvorec s tvrzí pana Mladoty původní sídlo pánů z Kolowrat
Věnovala MČ Praha-Kolovraty LP 2005

Text desky lapidárně připomíná historickou skutečnost, že v těchto místech se již mnoho let před rokem 1205 nacházela tvrz s hospodářským dvorem, kde sídlil nejen známý šlechtický dárce Mladota, ale i nejstarší předkové slavného českého rodu panů z Kolowrat.

Památník se zaskvěl při oslavách

Desku, podle návrhu Dr. Františka Dudka, zhotovila známá pražská umělecká dílna Petra Kazdy. Pomník byl odhalen 18.6.2006 v rámci letních oslav 800. výročí založení obce. Odhalení provedl tehdejší starosta Ing. Marek Ovečka, o historii promluvil Dr. František Dudek. Slavnost umocnil hráč na historickou niněru a místní soubor Jazzbáby. Program pokračoval v Kulturním domě U Boudů kde byla připravena výstava historických dokumentů s besedou pamětníků. Na zahájení besedy promluvil o kolovratské historii Dr. František Dudek a o práci Spolku Kolowrat jeho další člen Jiří Missbichler. Bývalý starosta Ing. Ovečka odměnil pamětní medailí zasloužilé občany obce - Jaroslava Komárka, nejstaršího kolovratského rodáka, Bohumila Řeháka z Lipan, reprezentanta nejstaršího lipanského zemědělského rodu, a také Jiřího Missbichlera a Ing. Jaroslava Břečku.
Následovalo otevření výstavy a členové Spolku Kolowrat nestačili odpovídat na dotazy návštěvníků k vystaveným historickým fotografiím, mapám, kronikám, dobovým listinám, plakátům, pozvánkám a dalším materiálům. Po prohlídce výstavy se občané přemístili do Atria u Infocentra, kde probíhal jarmark s historickým programem. Oslavy zakončilo netradiční setkání občanů na I. kolovratském parníku, kde nechyběla hudba, tanec a dobré jídlo a pití.
 

Ing. Jaroslav Břečka