Historie domu čp. 21

V minulé době existovaly v Kolovratech dvě samostatné obce, Kolovraty a Tehovičky. Obec Tehovičky splynula s Kolovraty, když v Kolovratech bylo 100 čísel domovních. Domy v Tehovičkách dostaly čísla nad 100/101, 102 atd. Sloučení obcí nastalo v roce 1898. Právní pojem Tehovičky vymizel. V tuto dobu byly v Kolovratech tři hostince. U Boudů čp. 21, U Stárků čp. 20 a v Tehovičkách hostinec U Stejskalů, od roku 1898 U Šlingrů. V říčanské kronice z roku 1913 se objevuje v Tehovičkách jméno šenkýře Jana Slatinského již v roce 1668. Z těchto tří hostinců pouze dva měly taneční, později také divadelní sál, a to: U Boudů a U Šlingrů. V těchto hostincích se občané z obou vesnic scházeli velmi často, neboť se zde konaly taneční zábavy a divadelní představení. V Kolovratech bývalo vždy veselo. Občané chodili rádi za dobrou zábavou i poučením. Tato setkání občanů, kdy se sešli ve větším počtu, bylo možností společně si pohovořit a probrat život v obci. Oba sály byly hojně navštěvovány a využívány pro pestrý život v Kolovratech. Konaly se zde slavné pouťové a posvícenské zábavy. O posvícení se tancovalo celé tři dny. Hezké bývaly kolovratské plesy. Ženy i starší děvčata chodily na plesy v dlouhých šatech, muži a hoši převážně v černém oblečení. Slušně ustrojeni chodili i na ochotnická divadelní představení, kterých se v Kolovratech sehrálo velké množství. Hrály zde dva divadelní spolky a hrálo se každých čtrnáct dní. Každým rokem se také konaly rekrutské taneční zábavy, které pořádali kolovratští občané, kteří šli k vojenskému odvodu. Sál U Boudů byl rozměrově skoro stejný jako sál U Šlingrů. Pro starší občany Kolovrat to jsou již jen hezké vzpomínky. V současné době mají Kolovraty pouze jeden sál v hostinci U Boudů, kde se také nachází kulturní dům.
Dům čp. 21 i dům čp. 108/8 jsou zakresleny na mapě Kolovrat již v roce 1841. Jestli původním stavebníkem byl rod Boudů a zda již zde měli hostinec, není známo. Budova na mapě je zakreslena jako samostatné stavení bez hospodářských budov. Až v roce 1871 žádá pan František Bouda obecní úřad v Kolovratech o povolení k postavení stodoly a chléva. Je to první zmínka o rodině Boudových, která se týká jejich hospodářské činnosti. V roce 1879 opět žádá pan František Bouda obecní úřad o povolení ke stavbě kolny a chléva. V roce 1909 žádá o přestavbu staré hospodářské budovy již jeho syn pan Jaroslav Bouda. Podle dalšího plánku zástavby ze dne 30. ledna 1922 je již zmínka o hostinci U Boudů, kde jsou zakresleny obytné místnosti, spíž, dřevník, šenkovna, předsálí a sál o rozměrech 7 x 9,70 m. Do obytného domu se vcházelo ze dvora na jihovýchodní straně. Do šenku a sálu se chodilo stávajícím vchodem. V září 1926 dochází k požáru v čp. 21 po úderu blesku, kdy vyhořel celý půdní prostor. K požáru se sjelo celkem 8 dobrovolných hasičských sborů.  Kolovratský sbor zasahoval jako první. V březnu roku 1931 požádal pan Jaroslav Bouda kolovratský obecní úřad o přístavbu sálu a divadelního jeviště, kterou obecní zastupitelstvo schválilo. Tím došlo ke zvětšení stávající budovy o 11 m, kde 6 m připadlo na sál a 5 m na jeviště. Taneční a divadelní sál docílil rozměru 138,98 m² a jeviště 43,68 m².
Rodina Boudových se hlavně zabývala zemědělskou činností. Hostinská činnost byla druhořadá. Zvětšením sálu a přístavbou stabilního jeviště byl dán předpoklad k větší návštěvnosti jak při tanečních zábavách, tak při divadelních představeních, což umožňovalo větší finanční přínos rodině. Divadelní činnost v původním sále pravděpodobně začala již v roce 1911, kdy byl v Kolovratech založen první divadelní spolek „Spolek přátel divadla“, ve kterém jako herci účinkovali občané z Kolovrat a z Tehoviček. Od roku 1928 zde také hrál dělnický divadelní spolek „Jiří Wolker“, který zde hrál pravidelně až do roku 1939, kdy byl zakázán. Tento divadelní soubor přešel pod dramatický odbor fotbalového klubu Čechoslovanu Kolovraty. Jeho činnost byla přerušena, tak jako činnost Sokola Kolovraty, v letech 1940-41. Divadelní soubor Čechoslovanu začal opět hrát po druhé světové válce opět U Boudů. Za zmínku stojí, kde hrávala muzika jak k tanečním zábavám, tak k divadelním představením. Pro muziku bylo postaveno malé pódium na úrovni jeviště v levém rohu sálu při pohledu na jeviště. Vešlo se sem 10 hudebníků. Zrušeno bylo při přístavbě předsálí.
Po úmrtí hostinského pana Jaroslava Boudy se z jedné poloviny stala majitelkou jeho manželka paní Marie Boudová, která v roce 1953 pronajímá živnostenské místnosti Okresnímu komunálnímu podniku Říčany. Pronajala sál, výčep, pokoj, kuchyň, koupelnu, spíž a skladiště do dvora s příslušenstvím sklepa, záchodů a prostor dvora. Sál je využíván Osvětovou besedou MNV Kolovraty. V roce 1954 připadly zemědělské pozemky s hospodářským stavením ve dvoře a sýpkou nad sálem hostince Jednotnému zemědělskému družstvu Kolovraty. Na sýpce byly skladovány více jak 4 vagony obilí. Když v roce 1955 paní Marie Boudová zemřela, připadlo dědictví po matce panu Jaroslavu Boudovi. Manželé Boudovi měli dva syny, Miloslava a Jaroslava. Starší syn Miloslav zahynul v koncentračním táboře v roce 1942. Dědictví, které převzal syn Jaroslav, byla stávající budova, která byla součástí zemědělské usedlosti. Budova je přízemní o půdorysu 38 x 11,6 m, která obsahovala byt, pokoj s kuchyní a příslušenstvím, výčepní místnost s kuchyní pro živnost hostinskou, taneční sál, jeviště s příslušenstvím.
Od roku 1953 se v hostinci U Boudů vystřídalo velké množství vedoucích pohostinství, kteří byli zaměstnanci družstva Jednoty a Včely. Celá budova začala velmi rychle chátrat a začaly se vyskytovat stavební závady i závady na elektroinstalaci, které ohrožovaly bezpečnost divadelního sálu a jeviště. Majitel budovy pan Jaroslav Bouda odmítá zjištěné závady odstranit pro nedostatek finančních prostředků. Za nájem pobírá 1 800,- Kčs a náklady na odstranění závad činí 28 000,- Kčs. Proto v roce 1958 byl proveden převod vlastnického práva ze soukromníka na československý stát. Celá budova byla převedena do stálého vlastnictví státu v roce 1960.
V roce 1956 provádí MNV první rekonstrukci kulturního domu, kdy dochází k přístavbě přísálí a šatny. Je provedena rekonstrukce sociálního zařízení. Kolaudace byla provedena 27. prosince 1956, čímž nedošlo k ohrožení plesové sezony roku 1957. Na této rekonstrukci bylo občany odpracováno mnoho brigádnických hodin v akci „Z“.
V roce 1963-64 bylo započato s rekonstrukcí místního pohostinství, kuchyně, výčepu a pohostinské místnosti. Provedená rekonstrukce byla značným přínosem pro samostatnou budovu pohostinství i pro celou obec na veškeré kulturní a společenské vyžití. V divadelní činnosti pokračuje divadelní soubor Osvětové besedy při MNV za vedení režiséra pana Josefa Krejčího. V tuto dobu byl kulturní dům i pohostinství na velmi dobré úrovni, díky vedoucímu pohostinství panu Kotounovi a jeho manželce. Do celého pohostinství bylo dodáno celé nové vybavení. Od této doby došlo ještě několikrát k různým stavebním úpravám jak na sále, tak na jevišti. V roce 1986 dochází k přeměně ve vytápění sálu z pevných paliv na vytápění elektrickou energií akumulačními kamny. Je nutné připomenout, že všichni předsedové MNV, zejména předseda pan Miroslav Lehovec a pan František Paseka si byli dobře vědomi, že v Kolovratech je jenom jeden sál, kde se mohou občané scházet a dělali vše, co v tuto dobu bylo v jejich silách a možnostech.
Kulturní dům doznal však velikých stavebních změn po roce 1990, zejména kdy Místní úřad v Kolovratech odkoupil celou budovu od neteře pana Jaroslava Boudy, která v restituci dostala budovu zpět jako dědictví. V roce 2000 se stará budova kulturního domu změnila k nepoznání. Změnil se celkový vzhled budovy, celé předsálí bylo nově rekonstruováno i prostor před budovou. Akumulační vytápění sálu je nahrazeno na vytápění zemním plynem s instalací celého topného zařízení. Ale historickým mezníkem rekonstrukce kulturního domu se stal rok 2003, kdy pan starosta Úřadu městské části Praha – Kolovraty Ing. Marek Ovečka dne 9. října 2003 předá občanům do užívání krásně zrekonstruovaný sál, který se v tento den rozzáří v plné své kráse, kterou Kolovraty nepamatují. Dík všem, kteří se postarali o to, že byla nezakryta, a tím zachována stará stropní klenba, která zůstává vzpomínkou na bývalou starou kolovratskou hospodu.
Kolovratské občany jistě překvapí, že pod jevištěm se nachází stará studna, která je velmi pěkně roubená kamenem, na které je vidět, jak poctivě dovedli naši předkové pracovat. Studna je 8 m hluboká a má 4 m vody. Jak se pod jeviště dostala? Kdysi stávala na volném prostranství za budovou a pod jeviště se dostala po přístavbě sálu a jeviště v roce 1931.
Hostinec U Boudů byl také po mnoho roků spolkovou místností fotbalového klubu Čechoslovanu Kolovraty, za který dědic pan Jaroslav Bouda dlouhá léta hrál jako velmi dobrý obránce.
 

Jiří Missbichler