CaQ Vřesová doubrava

Stručná charakteristika
Vřesová doubrava představuje zakrslé, rozvolněné porosty světlomilných dřevin s acidotilními druhy v podrostu, na silikátových nebo křemenných, těžce zvětrávajících, minerálně velmi chudých horninách na svazích s mělkou půdou v pahorkatinném a podhorském stupni.  
   
Struktura a druhové složení
Porosty asociace jsou tvořeny zakrslým stromovým patrem, jehož výška většinou nepřevyšuje 5 rn a zápoj zřídka přesahuje 25 %. Uplatňují se v něm bříza bělokorá (Betula pendula) a dub zimní (Quercus petraea), přistupuje též jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Keřové patro, většinou těžko odlišitelné od patra stromového, má zápoj nepřesahující 30 %. Dominantní dřevinou je opět bříza bělokorá, dále jeřáb ptačí, krušina olšová (Frangula alnus), vzácněji dub zimní.
Bylinné patro, s pokryvností 35-65 %, tvoří jako dominanty typické acidofyty: vřes obecný (Calluna vulgaris), metlice křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), kostřava ovčí (Festuca ovina), bika bělavá (Luzula luzuloides), v menší míře též jestřábník lesní (Hieracium murorum), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čilimník černající (Lembotropis nigricans), šťovík menší (Rumex acetosella, R. tenuifolius), na severních svazích osladič obecný (Polypodium vulgare). Charakteristická je přítomnost jestřábníku bledého (Hieracium pallidum) a semenáčků dřevin z nadrostu. Ostatní druhové složení je závislé na kontaktních společenstvech. 
   
Rozšíření a výskyt
Asociace nebyla dosud u nás studována; její výskyt je nám znám z pahorkatinných a podhorských poloh i z jiných oblastí Čech (dolní Vltava, povodí střední Berounky a České středohoří). Další výskyt lze předpokládat s vysokou pravdě- podobností v západních Čechách v návaznosti na Iokality v Německu (Harz, Duryňský les a Krušné hory -viz SCHUBERT 1972). Materiál z tohoto území byl použit ke srovnání a doložení vřesových doubrav u nás.
Na území Prahy byla tato asociace zjištěna v Divoké a Tiché Šárce, na Kozích hřbetech u Suchdola a v Břežanském dole. Častější než vyvinuté porosty vřesových doubrav jsou jejich vývojová stadia bez výrazného stromového patra a se silným zastoupením nelesních druhů. Výskyt vřesových doubrav je většinou maloplošný a je výrazně ovlivněn reliéfem. Na Kozích hřbetech je toto společenstvo narušeno výsadbou smrku.